திட்டு
tiṭṭu
n. [K. M. tiṭtu.] 1. Risingground, bank, elevation; மேட்டு
நிலம் 2. Hillock; சிறுகுன்று. (
W.) 3. Sand bank, aitin a river;
ஆற்றிடைக்குறை Colloq. புளினத்திட்டிற் கண்ணகன் வாரிக் கடல்பூத்த (கம்பரா.வானர. 8). 4. Wall separating elephant-stables;யானைகளைப் பிரித்துவைப்பதற்குக் கட்டப்பட்ட
இடைச்சுவர் (யாழ். அக.) 5. Patch, bunch, as of weedsin a field; வயலிலுள்ள
களை முதலியவற்றின்
கொத்து 6. Batch, unit of number, as of 100 horses,soldiers;
100குதிரை
காலாள் முதலிய வற்றின்
தொகை ஒரு திட்டுக்
குதிரை
திட்டு
tiṭṭu
n. திட்டு-. Reviling, scolding; vulgar abuse;
வசை பித்த னென்ற திட்டுக்கும்(அருட்பா, i,
திருவருள் 156).