துன்பம்
tuṉpam
துன்பு,
s. affliction, vexation,
வருத்தம்; 2. suffering, pain, misfortune,
உபத்திரவம் (
opp to இன்பம்); 3. disease, ailment,
நோய்.
துன்பக்காரன், a sick man.
துன்பம் செய்ய, துன்பமிழைக்க, to hurt, to distress, 2. to cause disease, misfortune or calamity.
துன்பப்பட, துன்புற, to be afflicted or troubled (to be persecuted).
துன்பப்படுத்த, to vex, to persecute, to afflict, to cause suffering.
தூ தூ , s. purity, சுத்தம்; 2. whiteness, வெண்மை; 3. feather, இறகு; 4. flesh, மாமிசம்; 5. hostility, பகை; 6. a staff, a prop, பற்றுக்கோடு.